Řešené území se nachází v dosahu širšího městského centra, na hraně urbanizovaného území Karlína, na rozhraní blokové a sídlištní zástavby. Rovinatá závětrná, klidová poloha při úpatí severního svahu vrchu Vítkova poskytuje exkluzivní výhled na zelenou stěnu severního úbočí kopce Vítkov.

Budovy jsou šachovnicově prostřídány a vytvářejí tak po obou stranách ulice polozavřené dvory, které členění prostor na veřejný - ulice, poloveřejný – dvory  a soukromý – předzahrádky, lodžie bytů, vlastní byty, střešní zahrady. Solitérní budovy spojené vyvýšenou parkovací podnoží drží uliční čáru. Ulice je koncipována v režimu obytné zóny s  jednosměrným provozem a stromořadím situovaným na severní straně a prostřídaným s podélným stáním na povrchu.

Jednotlivé objekty jsou orientovány směrem východ-západ do vnitřních zelených dvorů. Na severní hraně řešeného území se nacházejí tři šestipodlažní bytové objekty a na jižní hranu jsou situovány čtyři třípodlažní bytové objekty. Garážová podnož je na severní straně zapuštěna pod úroveň terénu o půl patra a na jižní je zapuštěno pod úroveň stoupajícího terénu, což zlepšuje světelně technické podmínky bytů v prvním bytovém podlaží, zatímco byty blíže ke svahu se stále nacházejí pod úrovní vlakové estakády.

Hlavní bytová funkce je doplněna flexibilními prostory umístěnými v parkovacích podnožích na hraně uliční čáry, součástí souboru staveb je i jednopodlažní komunitní objekt.

Střídmá architektura odkazující k industriální historii Karlína používá nadčasový materiál, který přirozeně stárne a to režné zdivo. Ke každému bytu se náleží velká zasklená lodžie plnící zároveň funkci akustické předstěny, která se stává jakýmsi „venkovním pokojíkem“. Principy dělení území na veřejné-poloveřejné-soukromé jsou zvýrazněny použitím drobné architektury. Zídky a vstupní předprostory definují uliční čáru, terasy výškově oddělující jednotlivé úrovně zase polosoukromé zahrady a předzahrádky bytů. Dispozice bytů umožňují v maximální míře žádané rohové byty.